8 fíků od Slavie

První jarní mač. A hned taková rychta? Upřímně musím konstatovat, že díl viny padá na mou hlavu. Trenér by něměl chodit na zápasy se zpožděním, ale včas. Už jen tento fakt mi napovídal, že to není dobré.  Předtucha se vyplnila také proto, že ač jsme si v únoru rozdali tréninkové plány nad rámec oddílových tréninků, které děti měly plnit a zapisovat si je, nestalo se tak a nemám ho od nikoho vrácen. I špatně, nebo nevyplněný, nedostal jsem nic zpět.

Ono totiž; co je v moci trenéra? Připravit hráče na zápas. Umožnit mu se zlepšovat a vést ho v zápase. Pokud tedy trenérovi umožní to zodpovědně plnit. Pozemní hokej nejsou šachy. Hraje se na hřišti, které je velké a kde se musí běhat. Jak s míčkem tak i bez míčku. A pokud nemáme naběhán, respektive natrénován dostatečný objem, a nemáme takový fyzický fond, který by se vyrovnal soupeřovu, jak pak může vypadat obrázek na hřišti?

Soupeř byl rtuťovitější, svěží a rychlejší oproti nám, dokázal utéci, dokázal rychleji reagovat na situaci. My se vyrovnáme technicky, i takticky, ale to je jen čtvrtina požadavku k tomu, abychom vyhráli. Včetně ovládnutí vzdorovitého chování puberty, což se mi dnes moc nepodařilo. A prohru si zasloužíme.

Já bych chtěl touto cestou skutečně apelovat nejen na hráče, ale pokud to čtou i rodiče, tak prosím dodržujte pokyny trenérů nejen na hříšti, na tréninku, ale i mimo hřiště. Nechci prohrávat. Nechci bezmocně stát na střídačce a sledovat, jak nám každý uteče a je lepší. Děláme pro to s Vaškem maximum, a totéž očekáváme i od hráčů. A ještě víc. Bez běhání to prostě nejde a pokud chtít běhat i mimo tréninky nebudeme, o to složitější pozici na hřišti mít budeme.