Kbelská přípravka pokračuje ve skvělých výsledcích

Přípravka vyrazila v neděli 9.10. se třemi družstvy (2x kluci a 1x dívky) do Edenu na turnaj, který pořádal Pražský svaz.

Kbelské béčko začalo Velkou cenu Prahy s týmem President. Minulý týden jsme nad tímto soupeřem vyhráli 4:0 a prakticky jsme je k ničemu nepustili. Dalo se předpokládat, že je přejedeme jak nic. Tým Presidenta na nás ale vlétl a za chviličku to bylo 0:2. Byli úplně všude a my jsme nestíhali, nenahráli a myslím, že ani nevystřelili na bránu.
President vyhrál naprosto zaslouženě.

Zahráli jsme si i s naším áčkem. Výsledek si nějak nepamatujeme, asi to bylo vyrovnané (4:1) :-). Dalším týmem, se kterým jsme se měli utkat, byl tým z Hostivaře. Obavy před zápasem byly oprávněné. Většinou jen lovíme z naší branky balonky po obdržených brankách. Tentokrát byl zápas jiný. Dlouho jsme odolávali a byli jsme víc než vyrovnaným soupeřem. Na konci zápasu soupeř náš odpor zlomil a nakonec jsme prohráli. Nicméně jsme se od tohoto zápasu odpíchli a do konce turnaje neztratili ani bod. S Bohemkou 3:0, se Slávií 2:0.

Před poslední zápasem jsme počítali, že kdybychom porazili v posledním zápase Pragu, tak by to mohlo být čtvrté místo. Díky chybě týmu Hostivaře, kdy po několika upozorněních, že nestřídá hráče, byl jeho jeden zápas kontumován, jsme mohli jít do posledního zápasu s tím, že když vyhrajeme, tak nás bronzové medaile neminou.
Velkým odhodláním jsme Pragu udolali 1:0 a mohli jsme společně s áčkem slavit.

V bráně Matěj Špachta a Albert Podskalský, v obraně Matyáš Lehký, Vojta Hajšl, Jan Bezemek, útok Albert Kazílek, Matyaš Lanča a Ben Cejnar

Petr

V letošní sezóně Kbely poprvé postavili dívčí tým. Jelikož nebyly k dispozici zkušené opory „áčka“ Mája a Johy, pro většinu kbelských holek šlo o první turnaj v životě (Johanku, Majdu, Sáru a Maky). Zápas s domácí Slávií tak měl sloužit hlavně k vyzkoušení toho, kdo na jaké pozici vůbec bude hrát. Jediná soupeřova střela skončila gólem, naše dva nadějné pokusy v brance soupeře neskončily. Prohra 0:1 byla pro holky zklamáním.

Další zápas se silnou Pragovkou byl jednoznačný – prohra 0:3. Souboj s Bohemkou byl vyrovnaný, dali jsme náš první gól (z nájezdu Sofi). Výsledkem byla remíza 1:1, první bod. Šlo asi o naše nejlepší vystoupení na turnaji. Čekaly nás pak ještě odvety se všemi týmy, kde jsme jasně prohráli 0:3 s už rozehranější Slávií a s později vítěznou Pragovkou 1:3, když náš gól byl opět z nájezdu (Míša). Dlouhou dobu jsme s Pragou držely nerozhodný stav a prohra nás zamrzela, šlo opět o povedené utkání. Poslední zápas s Bohemkou skončil kontumačně 3:0 pro nás, ale na víc než 4. místo to nestačilo.

Pro holky to bylo těžké, zatím nejsou sehrané, chybí jim zkušenosti ze zápasů na přípravkovém hřišti, nedaly žádný gól ze hry. Celou dobu v naší bráně stála Pepina a vychytala toho spoustu, v obraně ji jistila Anička. Čistě holčičí turnaj holky bavil, s každým soupeřem jsme dokázali sehrát jeden povedený zápas. V plné sestavě bychom asi dokázali soupeře více pozlobit směrem dopředu, ale pro nové holky to, že hrály, bylo přínosné a všechny se snažily. Pokud by holky spolu trénovaly častěji a více se sehrály, mohly by později do vyšších kategorií přejít jako dobrý tým.

Za Kbely „Dívky“ Niky

„Áčko“ čekal turnaj bez stálých opor (narozeniny, chata, zranění). O to větší bylo očekávání, jak se povede ostatním chybějící hráče nahradit. Po počátečních zmatcích, kdy si dva týmy spletly čas začátku turnaje, nás čekalo derby s béčkem. Zápas to byl vyrovnaný, ale díky podařeným protiútokům jsme vyhráli 4:1. Dalším soupeřem nám byla Bohemka, se kterou jsme ještě v letošní sezóně nehráli. Zápas jsme měli pod kontrolou a soupeře k ničemu velkému nepustili. Výhra 4:0 byla zasloužená. Následovala Slávie, se kterou jsme se také letos na hřišti nepotkali.

Obrana s Davidem a Bertem v zádech náš kruh uzamkla a v poklidném tempu jsme vyhráli 3:0. Tým Hostivaře měl prověřit, jak na tom opravdu jsme, ale naštěstí neměli svůj den a výhra 3:1 byla ještě milosrdná. Kdo nás pořádně potrápil, byl tým Pragy. Jejich taktika na nás ze začátku celkem platila, ale naštěstí tlaku nevyužili, v polovině zápasu jsme převzali otěže my a výhra 4:2 byla opravdu vybojovaná. A to nejlepší nakonec. V posledním zápase jsme se utkali s Presidentem a byl to v podstatě zápas o zlato. Obě družstva k tomu taky tak přistoupila a nedarovala si ani kousek prostoru na hřišti. Šance se pálily na obou stranách, takže remíza 1:1 byla spravedlivá. Musím poznamenat, že jako jediní jsme dokázali dát Presidentu gól. President díky lepšímu skóre turnaj vyhrál, ale naše druhé místo a bronzová pozice „béčka“ je vynikající úspěch.

V brance David Rapant a Bert Podskalský, obrana Eda Podskalský, Adam Bartoš a Vojta Morávek, útok Vojta Venta, Max Radechovský a Vítek Grochal.  Všem díky…

Vašek