Středa – odpočinku je třeba
Než poreferujeme o dnešním odpočinkovém dni, rád bych na tomto místě aktualizoval informaci o apetitu Jakuba Griebla. Když byla zpráva z úterního dne publikována, přišel Jakub a dal si na dobrou noc sulc, co připravil Petr Kožich. A dnes byla k večeři svíčková! Pokud si ty počty správně pamatuji tak Kuba měl deset knedlíků, prohrál s Hezounkem, který jich zbaštil dvanáct, Šíma měl sedm mas a osm knedlíků a za holky držela prapor Tereza, které měla na pažbě deset zářezů.
A nyní k pravidelné zprávě z dnešního dne. Naplánovala se celodenní hra, která spočívala v bojové výpravě po vyznačené stezce, na které účastníci pochodu, v našem případě jednotlivé týmy, nacházely různé ingredience a pomůcky k vaření do kuchyně. Jako například, grill, prkýnko, koření, brambory, rýži a podobně.
Ukryté ingredience a pomůcky však pro mnohé způsobily potíže v tom smyslu, že nebyly nalezeny. Prostě je ta tlupa dětí neviděla – nenašla. Trasa měřila cca 4 km, a veškeré nesnáze se řešili pomocí krátkovlnné vysílačky. Protože jsme dětem dali důvěru, že to zvládnou sami, neboť v každém týmu byly starší a dospělejší hráči, kteří mají respekt, mohli si trenéři odfrknout při malém duelu v nohejbale.
Dva týmy došli akorát na oběd velmi pozvolným pochodem, a třetí družstvo, které mělo pochod za velmi rekreační, šlo na oběd o trochu později. Ale nikdo se neztratil, servisní tým pak objel na bicyklech stanoviště a přivezl zbývající věci, které zůstaly nepovšimnuty.
Po poledním klidu přijeli čínští obchodníci, v našem podání Majda a Sára, kteří prodávali týmům chybějící zboží za body, které si během týdne vysoutěžili, a začali vařit. Rozpálil se camping grill, a úkol zněl: uvařit dobré a chutné jídlo císaři a císařovně. Prali se všichni se zadáním statečně, a nutno říci, že i prezentace a ochutnávka byla na vysoké estetické a degustační úrovni. Avšak také je třeba říci, že ta úroveň byla vykoupena potem a dřinou! Protože záhy se nedostávalo bodů na nákup nedostatkových polotovarů a koření, a tak týmy získávali zboží fyzickou prací, respektive během kolem hřiště na čas pod jednu minutu. Ba dokonce, když docházely síly, začaly obchodovat všechny týmy mezi sebou. Přebytky z kuchyně, které nešly do soutěže, se prodávali soupeřům.
- Císař s císařovnou si pochutnali. Výsledky degustační poroty budou zveřejněny zítra.
- Hráčkou dne byla Terka a Jolanka.
- Kopytem se stali Aleš a Mejdlo.
Po večeři jsme si dali zápas v softballe (T-balle) mezi červenými, zelenými a modrými. Musím smeknout. Po desetiminutovém výkladu pravidel jsme šli na hřiště a děti hned hrály. Pravda je, že ze začátku byl chaos, nejistota a neznalost. Například Valérie s brekem odešla ze třetí mety, protože nevěděla, co má dělat. Povzbudili jsme ji a dala bod, vzápětí, když byla podruhé podruhé na pálce, dokonce homerun… A její maminka zrovna tak. Ale to bylo až po zápase jen tak na zkoušku.
Emoce, které se rozléhaly po Liticích vůkol, byly neuvěřitelné, hlasité, a každý chtěl dál hrát i když nebylo vidět míček.
Večer jsme si ještě pošmákli na bramboráčcích, které udělal (kdo jiný) Petr Kožich, a jak byl v laufu, chtěl smažit ještě topinky, ale to už jsme ho chytili za ruce a uprosili ho, ať si dáchne… Ale jen co jsme polevili v ostražitosti, flamboval banán.













