Dvojzápasy pro starší žáky bez bodu

Starší žáci měli dva zápasy po sobě v rozmezí tří dnů. První byla dohrávka duelu s Hostivaří ve čtvrtek večer, a na druhý vyjeli za chladného počasí do Litic. První popsal Jakub Krábek, druhý Dušan Hrazdíra.

Hostivař – Kbely

Dlouho jsem se rozmýšlel, co o zápase s Hostivaří napsat. Kdo na zápase nebyl a vidí jen konečný výsledek 12:1 z pohledu domácích, musí tušit hrozný debakl. Ale ono to tak prostě nebylo …

Hraje se na čtvrtiny a v tomto zápase byla každá úplně jiná. Tu první jsme prohráli 3:0, když se kluci seznamovali s jiným terénem a hlavně poté, co na nás kluci z Hostivaře vlétli v absolutním nasazení. Během krátké pauzy jsme si něco řekli a druhá čtvrtina vypadala úplně jinak. Sami jsme mohli dát nemálo branek, bohužel se nám to podařilo jen jednou. O půlce byl stav relativně příznivý a s předváděnou hrou jsme mohli být spokojeni. Hostivař, jako jasný favorit, vedla 3:1.

Do druhé půlky jsme nastoupili s tím, že rozhodně nechceme přejít do obrany, naopak si chceme zahrát, protože jsme zjistili, že to jde. Hra se přelévala ze strany na stranu, šance byly na obou stranách. My jsme další branky nedosáhli, Hostivař skórovala jednou. Pořád dobrý, i předvedená hra byla opravdu fajn.

No a pak přišlo něco, co doteď nechápeme nikdo, kdo jsme na zápase byli. Jako mávnutím onoho pověstného kouzelného proutku odešlo všechno, co do té doby fungovalo. Hostivaři naopak vyšlo všechno, na co sáhla. My jsme nedokázali rozehrát, nenahráli jsme si, nehlídali jsme si hráče, nestíhali jsme rychlostně, všude jsme byli druzí, odskočil nám snad každý balon a … prostě všechno špatně. Poslední čtvrtina byla doslova hororová a prohráli jsme ji 8:0!

Celkem bych zápas rozdělil na dobu před a po čtvrté čtvrtině, takže dva zápasy. První jsme při dobrém výkonu a předvedené hře prohráli 4:1 a ten druhý …

Čím to? Poprosili jsme kluky, aby se k zápasu také vyjádřili, dali nám pohled ze hřiště. Když sesumírujeme jejich poznámky, vyjdou nám tři opakující se body –

„Poslední čtvrtinu jsme nemohli fyzicky.” … To bude asi pravda, Hostivař disponuje staršími hráči, kteří jsou fyzicky logicky lépe vybaveni.

„Hostivař hrála hodně přes naše mladší žáky.” … S tím se dá taky souhlasit, měli jsme na zápase hodně hráčů na střídání, což je ale skvělé! Většina byli mladší žáci, kteří fyzicky, ani herně ještě nestíhají, ale nabírají zkušenosti. Já jsem se rozhodl, že je chci nechat hrát a ne aby jen seděli na střídačce. Takže tohle beru na sebe.

„Neumíme zpracovávat skákavé balonky, na naší umělce to neskáče.” … Určitě dobrý poznatek. Hodně branek jsme dostávali právě z toho, že do kruhu šel skákavý balon, který naši kluci neumí pořádně zpracovat, nebo skákal v kruhu a nikdo nebyl schopný ho odehrát.

Na konce dodám jednu možná zvláštní poznámku s ohledem na finální skóre. Roste nám v klubu dobrý gólman! I přes obdržených 12 branek David zachytal velmi dobře. Jako mladší žák se nebojí starších kluků a jejich střel, nikdy neuhnul před žádnou střelou, má skvělý výběr místa. Až taky toho místa trochu víc zabere a bude ještě víc slyšet při dirigování obrany, stane se velkou oporou.

A ještě jedna věc – nikdo nemá tak neúnavného a i za velmi nepříznivém stavu podporujícího fanouška, jako my. Díky moc!!!

Litice – Kbely

Úvod zápasu nám vyšel. Vedli jsme 1:0, a vůbec celý průběh zápasu byl vyrovnaný, šance i chyby byly na obou stranách. Zrovna jako my, kteří jsme mohli dát spoustu branek, stejně i Litice zahazovaly v zakončení jednu šanci za druhou. V našem případě jsme si nepromarněné příležitosti skórovat způsobili sami, nebo nás podržel David v brance. Litice se však postupem času dostávaly do tempa, a po druhém gólu, kdy se z nás na malou chvilku staly kuželky, začaly věřit a nechtěli vítězství pustit.

Zápas ovlivnily v náš neprospěch dvě věci. Stejně jako na Hostivaři jsme se ze začátku trápili s odskoky míčku a jinými vlastnostmi hřiště, a emoce. Kluky hodně rozhodily výroky rozhodčích, které brali osobně. Nutno ale říci, že oba sudí se snažili pískat nezaujatě, jen jsme zkrátka nebyli schopní některé verdikty a „nespravedlnosti“ unést.

V závěru zápasu nám nebyl uznán gól z trestného rohu, ale nemyslím si, že by to zápas výrazně ovlivnilo, jak my, tak i Litice měli své vyložené gólové šance zužitkovat lépe. Pak by to tak horké asi nemuselo být.

Ano, kluci věřili ve vítězství, a zklamání je cítit při odjezdu, nicméně na vytoužený bod jsme tentokrát nedosáhli právem, neboť zbytečná oslabení našeho týmu dávala více šancí na zvýšení gólového rozdílu soupeřům, ale to jsme nepřipustili a zápas jsme prohráli 2:1.